.png)
O projektu
Od 20. března 2023 je v Městské výstavní síni (MVS) k vidění výstava Urbanismus Benešova, kterou připravilo Muzeum umění a designu Benešov (MUD*). Výstava je zaměřena především na dětské návštěvníky a je hojně využívána v rámci muzejních edukací. Její součástí je také expozice Benešov očima dětí. Jedná se o několik uměleckých intervencí do prostoru a instalací, které postupně vznikaly na jaře letošního roku v rámci projektové výuky v MUD* se žáky I. stupně benešovské ZŠ Dukelská 1818. Celkem se projektu zúčastnilo 14 tříd od 2. do 5. ročníků. Projektová výuka se věnovala městskému prostředí, urbanismu a vnímání životního prostředí. Během 14 setkání si děti vyzkoušely role architektů, urbanistů, landartistů a sochařů, práci s barvou, sádrou, dráty, kresbu, tvorbu koláží, navrhování i koncepční přemýšlení.
S ohledem na širší vnímání životního prostoru/prostředí byl projektový program sestaven ze tří navzájem provázaných tematických výukových bloků, které zkoumaly vztahy člověk x město x místo x příroda/krajina a zaměřily se na jejich průniky.
-
První tematický blok nahlížel na město jako na fenomén, architekturou počínaje, přes urbanismus až ke společnosti.
-
Druhý tematický blok se věnoval formám dialogu s přírodou.
-
Třetí blok naopak zkoumal paralelu mezi přírodním a městským prostředím na příkladě formikária (tzv. mravenčí farmy).
Landart
V rámci tematického bloku LANDART nejprve muzejní edukátorka představila žákům tento umělecký směr a seznámila je s jednotlivými etapami výukového programu. Prvním úkolem bylo vytvoření vzorníku materiálů, ze kterých by chtěl každý z žáků svůj "land art" zhotovit. Dalším krokem bylo vytvoření návrhu a vybarvení jednotlivých výřezů kola temperami. Teprve spojením jednotlivých částí kola, tedy jednotlivých návrhů dohromady, vznikl finální land artový návrh. Ten poté žáci přenesli do "kousku přírody ve městě" (v našem případě Villaniho parku), pokryli jej přírodninami z dříve vytvořeného vzorníku, a tím vytvořili finální land art v přírodě. Další fází bylo rozebrání, tedy zničení. Během jednoho dne si tak žáci měli možnost vyzkoušet nejenom postupy tvoření land artu, performance, ale také její pomíjivost. Posledním krokem programu byla společná rekapitulace a diskuze o etapě zničení.
Urbanismus
V rámci tohoto programu jsme se se žáky pokusili vnímat prostor Masarykova náměstí v Benešově z pohledu urbanisty. Naučit je číst okolí a zamýšlet se nad možným řešením případných problémů. Při práci ve skupinách měli možnost učit komunikaci a spolupráci. Návrhy řešení nalezených problémů si od žáků vyžadovaly zapojení kreativity i technického myšlení.
Nejprve byla žákům představena témata, které je nutné ve veřejném prostoru takové povahy vnímat jako je např. přístupnost, pohodlí, mikroklima a zeleň, vzdálenost od komunikace, využívání prostoru lidmi atd. Poté účastníci programu dostali za úkol obejít náměstí, zmapovat ho, zaznamenat si vlastní komentáře k edukátorkou zmíněným tématům a problémům, a nacházet jejich příklady na Masarykově náměstí. To vše si žáci 4. ročníku mohli vyzkoušet "navnímat" z pohledu různých exotických zvířat (slon, žirafa, veverka). Naopak žáci 5. ročníku se pak pokusili nahlížet na náměstí z pozice různě znevýhodněných skupin, např. osob s handicapam, vyššího nebo naopak nižšího věku, pohybově limitovaných třeba berlemi nebo kočárkem nebo psem na vodítku apod. Po této aktivitě se skupiny vrátily k edukátorce, se kterou své poznámky prokonzultovaly. Dalším z řady skupinových úkolů bylo nalezení různých alternativ řešení objeveným problémům náměstí. Tyto návrhy pak žáci měli za úkol před ostatními odprezentovat.
Po každé z prezentací následovala krátká debata, kde žáci sdíleli své poznatky k právě odprezentovaným projektům.
Architektura/
příroda
Velmi zajímavý výukový program se architektuře a přírodě. Žákům byly v úvodu představeny příklady projektů z nominovaných staveb na České ceny za architekturu 2022, na kterých je propojení krajiny a architektury patrné. Poté byla s žáky vedena společná diskuze. Na příkladu projektů měli vypozorovat určité principy, materiály, funkční i nefunkční aspekty udržitelnosti staveb apod. Žáci byli poté rozděleni do dvojic. Jejich úkolem bylo vybrat si jednu z nominovaných staveb a odprezentovat spolužákům její pozitiva a negativa. Po prezentacích si žáci své oblíbené stavby mohli vyměnit s náhodně vybranými spolužáky. S nimi pak dostali šanci navrhnout takovou stavbu, která by kombinovala pozitiva obou staveb.
FormikariUM
Dílčí skupinky a jednotlivé třídy se v této aktivitě pokusily podílet na společném netradičním modelu města Benešov, formikáriu (mravenčí farmě). V průběhu konání série projektové výuky, na níž se prostřídalo všech 10 tříd rozdělených do dvou skupin, se město rozrostlo o dílčí moduly (sádrové kusy s vydlabanými cestičkami a kontext prostředí Benešova). Vydlabané cesty (chodbičky pro mravence) napodobily komunikační systém Benešova. Dětem se rozdělily úkoly: od výroby spletitých systémů cestiček podle plánu města až po dekoraci (krajinné oázy Benešova, parky atp.).
Městské oázy
a ideální město
Úkolem 2. a 3. ročníků bylo navrhnout dětské hřiště, které by bylo nejen podle představ jednotlivých členů týmu , ale mohlo být lákavé a žádoucí pro co nejširší spektrum dětí.
Na úvod jsme si ukázali různé příklady dětských hřišť, ať už z česko-slovenské tradice nebo ze světa. Od dětského hřiště Kaštánek v Praze na okraji parku Stromovka s betonovými objekty od Olbrama Zoubka a Evy Kmentové počínaje, přes příklady ze světa až po samotný Benešov. Děti pak dostaly černobílé předlohy konkrétních míst v Benešově (sídliště či proluky), do nichž měly směřovat své návrhy či ilustrace.
Varianta pro 4. a 5. ročníky nacházela volnou inspiraci u Kevina Lynche (Obraz města),
v práci Tadeusze Siweka (Percepce geografického prostoru) či “ducha místa” (Genius Loci Christiana Norberga-Schulze). Nejprve dva týmy měly za úkol pracovat na návrhu ideálního města. V druhé aktivitě se pak zaměřímea samotný Benešov. Následně se obě skupiny měly za úkol pokusit se nalézt analogie ideální koncepce v kontextu reálného Benešova pomocí koláží, kresby a malby. Jedna skupina se v tomto úkolu zaměřuje na kulturní a zábavní centra, druhá na odpočinkové zóny parků. Na závěr obou dílčích aktivit týmy odprezentovaly týmu své návrhy a proběhla diskuse.
Karlov podle Christa
Žákům byly nejprve představeny instalace Christa & Jeanne-Claude. Poté dostali za úkol překreslit zříceninu minoritského kláštera na Karlově a navrhnout do ní podobně radikální instalaci. Ta by zpřístupnila její normálně nepřístupné části, odhalila jiný pohled na ni či změnila její nejvýraznější vlastnosti. Na závěr proběhla tradiční prezentace návrhů a diskuze.